TopImg.jpg
Farnosti Bohoslužby Duchov. slovo Zpravodaj Události Sbor Album Odkazy Fórum
Září/Říjen '19
Čer./Srp. '19
Červen '19
Květen '19
Duben '19
Březen '19
Únor '19
Leden '19
Prosinec '18
Listopad '18
Říjen '18
Září '18
Čer./Srp. '18
Červen '18
Květen '18
Duben '18
Březen '18
Únor '18
Leden '18
Prosinec '17
Listopad '17
Říjen '17
Září '17
Čer./Srp. '17
Červen '17
Květen '17
Duben '17
Březen '17
Únor '17
Leden '17
Archív...
Page Title

 

BRATR ANDRÉ - NOVÝ KANADSKÝ SVATÝ 

 

                    

                                     

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

     

 

 

 

 

 

Pokud jsme my sami někdy na pochybách, zda máme dostatečné dary a schopnosti k tomu, abychom mohli sloužit Bohu, či obstát v životě, podívejme se na příběh bratra André Besseta, který začíná v roce 1845.

Narodil se do pokorné a chudé rodiny, jako šesté dítě z deseti.  Kvůli svému křehkému zdraví byl hned po narození pokřtěn a dostal jméno Alfréd.  Tatínek Izák byl truhlář, ale když byly Alfrédovi čtyři roky, celá rodina se přestěhovala za prací a tatínek Izák musel začít živit rodinu i jako dřevorubec.  Alfrédovi bylo devět let, když na jeho otce spadl velký strom a zabil ho.  Maminka Klotylda se snažila zabezpečit a udržet rodinu pohromadě jak jen mohla, ale její zdraví začalo  ochabovat a když bylo Alfrédovi dvanáct, zemřela na tuberkulózu.

 

Děti byly poslány k nejrůznějším příbuzným.  Alfréd musel i přes své chatrné zdraví od mládí těžce pracovat.  Toužil mít prostor, kde by se mohl o samotě modlit.  A tak si nalezl tiché místo ve stáji, kde mohl v modlitbě hovořit s Ježíšem, jeho Matkou a zvláštním způsobem se sv. Josefem.  Veliká láska k sv. Josefovi mu byla předána maminkou a zůstala s ním po celý život.

 

Navzdory svému zdravotnímu stavu a skutečnosti, že uměl stěží číst a psát byl přijat za novice v řádu Svatého Kříže.  Vynikal mimořádnou pokorou a šlechetností ve všem co dělal - přijímajíc i ty nejponíženější úkoly.  V roce 1874, když mu bylo 29 let, stal se řeholním bratrem, přijal jméno „André“ a byla mu přidělena úloha dveřníka (portýra) v College of Notre Dame.  Setkával se se studenty, rodiči a nejrůznějšími lidmi, mnozí z nich ho prosili o modlitbu nebo zvláštní přímluvu.  Každý den navštěvoval nemocné a brzy, díky stále rostoucí se pověsti o štědrosti a soucitu, začali lidé putovat ke College Notre Dame, aby se setkali s dveřníkem.

 

Svědectví o milostech a uzdraveních na přímluvu bratra Andrého vyvolávaly podezírání v kongregaci a nedůvěřivost ze strany nadřízených.  To byla velká zkouška pro tohoto pokorného muže, který vždy nabádal lidi, aby veškerou zásluhu a díky za uzdravení přičítali Bohu.

 

Po dvacet pět let, přijímal bratr André návštěvníky v malinké kanceláři ve staré tramvaji naproti College Notre Dame.  Díky přátelům a dobrodincům byla v roce 1904 postavena kaplička zasvěcená sv. Josefovi.  Bratr André byl požádán, aby se stal jejím kaplanem a tím byl po dalších třicet let svého života.

 

 

Kaple byla rozšířena a v roce 1917 byla přistavěna krypta, která pojmula tisíc návštěvníků.  Přicházelo mnoho poutníků a bylo zapotřebí kněze, který by mohl sloužit mši svatou.  Jediný kněz, který byl k dispozici byl slepý otec Klement.  Bratr André se modlil za jeho uzdravení a otci Klementovi se vrátil zrak.

 

Neuvěřitelná uzdravení se uskutečňovala i nadále a bratr André po každé vyzýval lidi, aby navštěvovali lékaře, když je toho zapotřebí a aby často přijímali svátost smíření a eucharistii, a děkovali Bohu a sv. Josefovi.

 

Poutníci přicházeli po stovkách, a brzo ani krypta nestačila.  V roce 1920 začala výstavba baziliky.  Když byla stavba v roce 1930 pozastavena, protože nebyly prostředky, bratr André prohlásil „Toto není moje dílo.  Je to dílo sv. Josefa.  Dejte do prostřed budovy jeho sochu.  Jestliže bude chtít mít střechu nad hlavou, on se postará.“  Za dva měsíce zde bylo dostatek prostředků, aby se mohlo v pracích pokračovat.  Dnes má sv. Josef nejen střechu nad hlavou, ale i baziliku, která se jmenuje Oratoř sv. Josefa a je ročně navštěvována miliony poutníků - baziliku, která je i nadále místem uzdravování a naděje pro nespočetné poutníky z celého světa. Bratr André zemřel v roce 1937, když probíhali dokončovací práce a den jeho smrti byl pro Kanadu dnem národního smutku.

 

V bratru André lidé viděli a vidí člověka, který je blízko Bohu.  Jeho život byl zasvěcen modlitbě a soucitu s druhými, zvláště s trpícími.  Svou jednoduchostí, pokorou a vírou dokázal bratr André velké věci a dotýkal se osudů druhých lidí - za svého života i v dnešní době.  „Byl jedním z nás“, tak se o něm vyjadřovali ti, kteří ho znali a miloval obyčejné lidi s jejich každodenními starostmi. 

V roce 1978 byl Církví prohlášen za ctihodného, v roce 1982 za blahoslaveného a letos, 17. října, ho svatý otec prohlásil za svatého.

 

Sv. André z Montrealu - přimlouvej se za nás!

 

__________

 

 

Je skutečně pravdou, že pokud si vezmeme světce za společníky, odevzdají nám leccos ze svých vlastních charismat, které je doprovázeli v jejich pozemském životě.

                                                                                          (Bratr Efraim)

Bůh je oslavován skrze svaté, kteří ho vpustili do svého

života, kteří ho přijali jako Krále, Pána svého života.

 

Každý světec je odleskem a obrazem Krista.


Underscore.gif
Za nimi letěl třetí anděl a volal mocným hlasem: "Kdo kleká před šelmou a před její sochou, kdo přijímá její cejch na čelo či na ruku, [Zj 14,9]