TopImg.jpg
Farnosti Bohoslužby Duchov. slovo Zpravodaj Události Sbor Album Odkazy Fórum
Září/Říjen '19
Čer./Srp. '19
Červen '19
Květen '19
Duben '19
Březen '19
Únor '19
Leden '19
Prosinec '18
Listopad '18
Říjen '18
Září '18
Čer./Srp. '18
Červen '18
Květen '18
Duben '18
Březen '18
Únor '18
Leden '18
Prosinec '17
Listopad '17
Říjen '17
Září '17
Čer./Srp. '17
Červen '17
Květen '17
Duben '17
Březen '17
Únor '17
Leden '17
Archív...
Page Title

PAPEŽ BENEDIKT XVI. ODPOVÍDÁ DĚTEM:

 

JE V EUCHARISTII PŘÍTOMNÝ JEŽÍŠ?

NEVIDÍM HO!

 

Ano, nevidíme ho.  Ale existuje spousta důležitých věcí, které nevidíme.  Například nevidíme náš rozum a přesto ho máme.  Nevidíme svou duši, a přece existuje, a my vidíme její účinky, protože mluvíme, myslíme a děláme rozhodnutí atd.  Ani třeba elektrický proud nevidíme, a přece víme, že působí: tento mikrofon funguje, světla jsou rozsvícena.  Ty úplně nejdůležitější věci, na kterých stojí život a svět, nevidíme, ale vidíme a cítíme jejich důsledky.

Tak je to i se vzkříšeným Pánem: nevidíme ho svýma očima, ale vidíme, že kde Ježíš je, lidi se mění, zlepšují.  Jsou vytvořeny podmínky pro pokoj, smíření atd.  Čili - nevidíme Pána samého, ale vidíme jeho působení.  Můžeme poznat, že Ježíš je přítomný.  Nevynechávejme tedy příležitost k setkávání s tímto neviditelným, ale mocným Pánem, který nám pomáhá dobře žít.

 

PROČ JE PRO NORMÁLNÍ ŽIVOT DOBRÉ CHODIT NA MŠI A K PŘJÍMÁNÍ?

 

Umožňuje to dostat náš život do rovnováhy.  Obklopuje nás totiž spousta věcí.  A lidé, kteří nechodí do kostela, nevědí, že je to právě Ježíš, co jim chybí.  Cítí ale, že jim v životě něco chybí.

Jestliže v mém životě není Bůh, jestliže v mém životě není Ježíš, chybí mi velmi důležitý přítel, chybí mi důležitá radost pro život, chybí mi síla růst po lidské stránce, chybí mi síla překonat slabosti a zrát jako lidská bytost.

Výsledky života bez Ježíše a bez sv. přijímání neuvidíme hned.  Ale jak jdou týdny a roky, nepřítomnost Boha, nepřítomnost Ježíše začíná být citelná.  Je to jakási podstatná a zničující neúplnost.  Mohl bych povídat o zemích, kde dlouhá léta panoval ateizmus: jsou tam zničené duše lidí, ale i zničená země.  Z toho můžeme vidět, jak je důležité , a řekl bych nejpodstatnější, být řízen Ježíšem.

Je to On, kdo nás osvěcuje, kdo nám nabízí životní doprovázení, doprovázení které potřebujeme.

____________________

 

          Zdráv buď chlebe, jenž jsi z nebe

          na bídný svět sestoupil,

          abys sytil a posilnil

          duše, kterés vykoupil.

 

                              (Ze starobylého hymnu)

Slovo Eucharistie pochází z řeckého eucharistia = děkovat.  Je to svátost ustanovená Ježíšem při poslední večeři, když o velikonoční hostině dal svým učedníkům chléb a víno jako svoje tělo a svou krev jako památku na novou a věčnou smlouvu.  Během doby byla tato svátost označována různými názvy: večeře Páně, lámání chleba, dar, oběť, památka, mše svatá.  Podstatnými znaky eucharistie jsou chléb z pšenice a víno z hroznů, ve kterých se posvěcením děje proměna v tělo a krev Ježíše.  V posvěcených způsobách je Ježíš přítomen pravým, skutečným a podstatným způsobem.  Proto se tyto eucharistické způsoby uctívají adorací.  Všichni křesťané se mají podílet na nedělním slavení eucharistie, a pokud možná přistoupit ke svatému přijímání.  Eucharistická bohoslužba (Mše svatá) se dělí na bohoslužbu slova a vlastní eucharistickou liturgii.  Bohoslužba slova sestává ze čtení úryvků z Písma svatého, homilie, vyznání víry a modlitby věřících.  Eucharistická liturgie začíná přinášením darů chleba a vína, pak následuje eucharistická modlitba, modlitba Otče náš a svaté přijímání.

____________________

 

V každém kostele najdeme krásnou ozdobnou schránku - svatostánek.  V něm se uchovává největší poklad - Pán Ježíš ve svátostném chlebě.  V blízkosti svatostánku svítí červená lampička - věčné světlo.  To nám říká, že Pán Ježíš nás stále čeká.  Je zde pro nás kdykoliv, nejenom  při mši svaté.  Raduje se z naší návštěvy vždycky, když za ním přijdeme.  Kdykoliv za ním zajdeme, nikdy neodejdeme s prázdnou.  V tichu kostela nám chce říci, že nás má moc rád a že je nám vždy nablízku.  Když mu všechno svěříme, on nás potěší, poradí nám i pomůže, abychom žili správně.

 

____________________

 

Jeden z mnoha názvů tajemství Eucharistie je „mše svatá“.  Tento název (missa - mše svatá) pochází z latinského závěrečného vyzvání při bohoslužbě: „Ite missa est“, což se překládá: „Jděte, jste vysláni“.  Eucharistie je tedy výbavou, pokrmem na cestu.  Na cestu životem do našeho nebeského domova; na cestu za svými povinnostmi, na cestu k lidem se kterými žijeme, na cestu k lidem, kteří o Kristu a jeho plánu spásy nevědí.  Kristus sám tak může a chce být přítomen v našem běžném životě.  Chce nám být posilou, nápojem a pokrmem.

 

Eucharistie - mše svatá má tedy své pokračování ve vyslání do „světa“.                                                (Katechismus katolické církve)

 

 

Eucharistie -

               chléb života

 

Ježíš říká: “Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.  Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.”

                           (Jan 6, 35.54)


Underscore.gif
Zbožnost, která se spokojí s tím, co má, je už sama velké bohatství. [1Tm 6,6]