TopImg.jpg
Farnosti Bohoslužby Duchov. slovo Zpravodaj Události Sbor Album Odkazy Fórum
Září/Říjen '19
Čer./Srp. '19
Červen '19
Květen '19
Duben '19
Březen '19
Únor '19
Leden '19
Prosinec '18
Listopad '18
Říjen '18
Září '18
Čer./Srp. '18
Červen '18
Květen '18
Duben '18
Březen '18
Únor '18
Leden '18
Prosinec '17
Listopad '17
Říjen '17
Září '17
Čer./Srp. '17
Červen '17
Květen '17
Duben '17
Březen '17
Únor '17
Leden '17
Archív...
Page Title

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

   ORIENTACE V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ

 

 

Mnohé se nám v životě zdá nesrozumitelné.  Volejme Ducha svatého ve chvílích, když se nenaplňují naše představy, když naše snahy vycházejí naprázdno, když pořád padáme, když si připadáme nepoužitelní tam, kde máme fungovat.  Volejme, když nerozumíme složitým oklikám v našem životě.  Možná porozumíme hned, ale možná k uchopení skutečnosti musíme chvíli růst.  „Teď bychom to totiž nepochopili.“

 

BŮH NETOUŽÍ PO SLEPÉ VÍŘE BEZ ROZUMU

Dnes, více než kdy jindy, se musíme modlit za světlo, abychom poznali  Boží vůli, za lásku, abychom přijali Boží vůli, a za cestu, po níž máme podle Boží vůle jít.  Bůh si natolik cení lidské  svobody, že riskuje naše bloudění.  V celých dějinách se setkáváme s tím, že se člověk musí modlit o světlo, aby poznal Boží vůli i cestu, po níž má kráčet.  Bůh totiž netouží po slepé víře bez rozumu, ale po naší svobodné a vědomé odpovědi na svou nabídku lásky.

 

BOŽÍ PLÁN VE ZPĚTNÉM ZRCÁTKU

Ty dělej, co můžeš, a mysli si, že ostatní jednají podle Božího plánu, jak nejlépe mohou.  Možná, že chybují, ale co je ti do toho?  Ty jdi po cestě, kterou pro tebe vybral On, a dovol mu, aby ji vybíral také pro druhé.  Někdy se nám zdá těžké věřit, že milující Bůh má s každým z nás své vlastní plány.  Naše životní cesta se kroutí neznámou krajinou a Boží plán se nám odhaluje spíše až ve zpětném zrcátku.  Na cestě kupředu jsme nerozhodní, snažíme se obejít nejobtížnější úseky, najít nějakou zkratku.  Čím méně se Boha v tichosti srdce dotazujeme na jeho vůli a čím méně mu dovolujeme, aby řídil naše kroky, tím více toužíme druhým mluvit do života, předepisovat jim, co mají dělat, a vydávat to dokonce za Boží vůli!

 

STÁLE DOSTUPNÝ VYSÍLAČ ZPRÁV

Jaký je to dar být napojen na Boha, stále dostupný vysílač zpráv, které dávají našemu životu řád, směr a smysl!  Chce to jen vypnout na čas všechny dotírající stanice a hlasatele, abychom uslyšeli Boží zprávy …  Pokud je přijmeme, On nedopustí, abychom se ztratili v bludišti, které si sami tak usilovně a rafinovaně stavíme.

Jak často si uvědomíme tuto úžasnou možnost - vyslat svou zprávu SOS a prožít pohotové, nevtíravé a něžné ujištění, že nás má Někdo doopravdy a stále rád?!

JSME STVOŘENI K VĚTŠÍM VĚCEM, NEŽ JEN K TOMU, ABYCHOM BYLI POUHÝM ČÍSLEM NA SVĚTĚ

Nejsme tu pro diplomy a tituly, pro tu či onu práci.  Byli jsme stvořeni, abychom milovali a byli milováni.  Většinu času žijeme ponořeni ve stresu.  Snažíme se, abychom získali vzdělání, postavení, respekt, úctu.  Pracujeme na svých osobnostech, chceme se jevit v tom nejlepším světle.  Hlídáme si životosprávu, abychom našemu žití přidali zdraví, výkonnost a počet dnů.  Své poslání a naplnění hledáme převážně v práci.  Často jí obětujeme i čas, který patří našim blízkým.  Chceme se dopracovat něčeho, co po nás zůstane; chceme si svou prací zajistit životní úroveň a klidné stáří.  Když pak ale přijde čas, kdy už nemůžeme pracovat, zažíváme úzkost - máme dojem, že nejen pro druhé, ale i sami pro sebe ztrácíme cenu a smysl života …

Konečným měřítkem hodnoty našeho života jednou nebude to, co jsme vykonali, ale jen a jenom láska!

Každý z nás, má-li mít jeho život smysl, stojí před svobodnou volbou, jakou cestou se dát.  Každá cesta je jedinečná.  Od mládí mne děsily pohodlné cesty udusané davem, které vypadaly zdánlivě bezpečně ...

________

 

SV. ANTONÍN Z PADOVY (svátek 13. června)

 

Patron: františkánů, cestujících, horníků a pekařů, snoubenců, manželů a rodin; vzýván je za šťastný porod i proti neplodnosti, horečce; při hledání ztracených věcí; proti dobytčímu moru, pekelným mocnostem  i katastrofám a jako pomocník v nouzi.

Životopis: Narodil se v Lisabonu v Portugalsku roku 1195, v mládí vstoupil k augustiniánům.  Rozhodl se věrně uskutečňovat evangelní zásady.  Přestoupil k františkánům a stal se knězem.  Toužil po misijní činnosti v Africe, ale Bůh rozhodl jinak.  Přistál na Sicilii.  Po prozrazení jeho vynikajících znalostí a nadání, které z pokory tajil, se soustředil na kazatelskou činnost.  Sv. Františkem byl také pověřen vyučováním teologie v Bologni i jinde.  Antonín prošel severní Itálií, byl i v jižní Francii.  Učil, že pokora, chudoba, trpělivost a poslušnost jsou jazyky Ducha sv., kterými svědčíme o Kristu.  Živá je řeč, když hovoří skutky.  A vždy kladl důraz na potřebu svátosti smíření.  Zemřel předčasně v Arcelle u Padovy ve věku asi 37 let.

 

 

                     Ježíš řekl:

                     „Měl bych vám ještě mnoho jiného říci,

                     ale teď byste to nemohli unést.

                     Ale až přijde Duch pravdy,

                     uvede vás do celé pravdy.“         

                                                                                             (Jan 16, 12-13b)

 


Underscore.gif
po čtyřicet let. Proto jsem se na to pokolení rozhněval a řekl jsem: Jejich srdce stále bloudí, dodnes mé cesty nepoznali. [Žd 3,10]