TopImg.jpg
Farnosti Bohoslužby Duchov. slovo Zpravodaj Události Sbor Album Odkazy Fórum
Prosinec '19
Listopad '19
Září/Říjen '19
Čer./Srp. '19
Červen '19
Květen '19
Duben '19
Březen '19
Únor '19
Leden '19
Prosinec '18
Listopad '18
Říjen '18
Září '18
Čer./Srp. '18
Červen '18
Květen '18
Duben '18
Březen '18
Únor '18
Leden '18
Prosinec '17
Listopad '17
Říjen '17
Září '17
Čer./Srp. '17
Červen '17
Květen '17
Duben '17
Březen '17
Archív...
Page Title

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PALLADIUM ZEMĚ ČESKÉ

       - provází národ dějinami

 

 

PŮVOD TERMÍNU PALLADIUM sahá do antické tradice.  Bohyně Athéna byla uctívána také jako Pallas Athéna (Ochránkyně města).  Její sošce říkali palladium.  Podle tradice staroboleslavské bylo toto pojmenování použito v roce 1609 pro místní reliéf, kdy v obavách o osud české katolické tradice po vydání Rudolfova majestátu přicházeli poutníci za Pannou Marií.  Tradice dokonce zná přesné datum pouti - 18. srpna 1609.

__________

 

PROČ JE PALLADIUM UCHOVÁVÁNO VE STARÉ BOLESLAVI?  Bylo nalezeno v místě mučednické smrti sv. Václava.  Zbudovali tu pro něj nádherný chrám, ke kterému vedla z Prahy poutní - takzvaná Svatá cesta se 44 zastaveními.  Některá jsou zachována dodnes.  Cesta byla hojně využívána, vždyť Stará Boleslav se stala nejvýznamnějším poutním místem celých Čech.

 

KDY A JAK ZAČÍNÁ KULT PALLADIA, TEDY JEHO TAKZVANÝ DRUHÝ ŽIVOT?  Někdy na konci 16. století.  O počátek se zasloužil právě kanovník svatovítské kapituly Kašpar Arsenius z Radbůzy svou knihou.  Z konce 16. století máme první zmínky o poutích do Staré Boleslavi k tomuto reliéfu.  Palladium se stalo symbolem českého katolictví.  Každá země se snažila mít Pannu Marii za „svou“ královnu.  V Polsku to byla Panna Maria Čenstochovská, v Bavorsku zase například Panna Maria Altötingská.  Staroboleslavská matička měla být centrem úcty a skutečně se tak stalo.

 

JAK „PŘEŽILO“ PALLADIUM TŘICETILETOU VÁLKU?  V roce 1631 vpadli protestantští Sasové do Prahy a hned vyslali malý vojenský oddíl do Staré Boleslavi a Palladium „zajali“.  Nejprve ho zneuctili na Staroměstském náměstí - přibili na židli, dali pod šibenici se slovy, jsi-li tak zázračné, pomoz si samo.  Poté odvezli z Čech a vydali za veliké výkupné.  Podruhé bylo Palladium ohroženo v samotném závěru třicetileté války, kdy se ho zmocnili Švédové.  Švédský generál Königsmark byl ale diplomat a chtěl jen výhodné podmínky při Westfálském míru.  Daroval proto Palladium císařovně a ta si ho vzala do Vídně.  Nejprve si jej chtěla ponechat, protože ho velmi uctívala, ale nakonec jej vrátila do Čech.

 

NOVODOBÁ HISTORIE ZŘEJMĚ K RELIÉFU PŘÍLIŠ LASKAVÁ NEBYLA  Palladium se zdálo nebezpečné i komunistům, proto bylo znovu „zatčeno“ a do roku 1968 byl originál „uschován“ na StB.  Teprve když se o něj začal zajímat biskup Lebeda, bylo vráceno a od té doby už je zpět ve Staré Boleslavi.  Teď zas musí být chráněno před odcizením, proto je většinou vystavena pouze jeho kopie a originál se objevuje jen při slavnostních příležitostech a významných svátcích

                                      (Z rozhovoru s Janem Roytem, kritikem umění)

VE STARÉ BOLESLAVI SE SPOJUJÍ TRADICE NÁRODA

 

              Svatý otec k nám za pár týdnů přijede na pastorační návštěvu v duchu Kristova slova Petrovi: „Povzbuzuj své bratry.“  Datum návštěvy - konec září a dny svatováclavské - byly vybrány záměrně.

 

              Loni jsme slavili jedenáct set let od narození sv. Václava, ochránce země české a hlavního patrona církve v naší vlasti.  Je spojovací postavou mezi církví a naším národem.  A Svatý otec přijde mezi nás právě na tento svátek.  Můžeme to chápat jako výraz úcty k naší bohaté duchovní tradici.  Tou je i čtyřsté výročí Palladia země české.  Stará Boleslav totiž není spojena pouze se jménem našeho národního světce a slavného mučedníka Václava.  Kromě úcty svatováclavské je také významným místem úcty mariánské.  V bazilice Nanebevzetí Panny Marie je odedávna uctíván obrázek staroboleslavské Madony s dítětem v  náručí nazývané Palladium země české.  Loni jej mohli lidé vidět též na svatováclavské výstavě.

 

              Od starověku nazývají města či celé země některé své známé obrazy a sochy palladiem a připisují jim mocnou ochranu určitého místa či země.  Starobylý staroboleslavský obrázek Panny Marie byl nazván Palladiem právě před čtyřmi sty lety.  Byl to výraz hluboké víry lidí v mocnou ochranu Panny Marie pro náš národ.

 

              Historie reliéfu je opředena mnoha zajímavými tradicemi, které lze v podstatě shrnout do přesvědčení, že obrázek sám nebo materiál, z něhož byl vyroben, pochází od sv. Metoděje.  Ten jej údajně dal sv. Ludmile při jejím křtu a od ní se pak dostal do rukou sv. Václava, ochránce země české.

 

              Papežova cesta do Staré Boleslavi, našeho starobylého poutního místa, spojená se slavením eucharistie ve společenství s našimi světci, tak bude mít silný duchovní náboj, který reprezentuje dlouhou křesťanskou tradici našeho národa.  V této papežově návštěvě bude spojen cyrilometodějský prvek našich duchovních kořenů, počátků naší kultury, svatováclavský prvek počátků našeho státu, zakládaného ve víře v Ježíše Krista, a evangelium - to vše propojené sv. Ludmilou.  A skrze Palladium bude přítomen i silný prvek mariánský, tak hluboko zasazený do našich dějin.

 

              Ze Staré Boleslavi tedy budou stoupat prosby za ochranu naší země i svatováclavské víry.  Svatý Václav je ochránce našeho národa a Palladium země pak jeho mariánskou záštitou.  Zvláště z úst mladých lidí - je to především jejich pouť - zde bude znít: „Nedej zahynouti nám ni budoucím…“

                                              Kardinál Miloslav  Vlk, pražský arcibiskup

 

 

„Palladium země české je drobný kovový reliéf, Mariánské zobrazení typu svatovítského.  Je na něm ztvárněna Panna Maria, která má zahalenou hlavu a diagonálně drží nahé dítě.  Je odlité zřejmě z elektronu, což je slitina stříbra s mosazí,“ popisuje Palladium země české Jan Royt, historik umění.

                                                                            


Underscore.gif
Pohleďte, bratří, koho si Bůh povolává: Není mezi vámi mnoho moudrých podle lidského soudu, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených; [1K 1,26]